Onemocnění vzniká zpočátku jako zánět dásní. Příčinou zánětu je bakteriální infekce. Jedná se o bakterie, které se v dutině ústní normálně vyskytují (saprofytické bakterie), ale jsou- li přemnoženy, způsobují onemocnění. Celý zažívací sytém je osídlen těmito bakteriemi, které nám slouží, pomáhají štěpit některé složky potravy a jejich vzájemná rovnováha vytváří i jakousi obranyschopnost v zažívacím traktu. I v dutině ústní jsou různé saprofytické bakterie, které zde mají svou úlohu a pomáhají nám trávit cukry již v dutině ústní. Při nedostatečné hygieně vzniká na zubech, ale i na sliznici ústní, měkký mikrobiální povlak, kterému říkáme „plak“.Pokud ho nečistíme, plak dále vyzrává, může měnit i svou barvu a také bakteriální rozmanitost. Přibývají mikrobi, které již běžně do dutiny ústní nepatří (patogenní mikrobi), přibývá více škodlivin z plaku a jestliže naše obranyschopnost již nestačí vzdorovat infekci, vzniká zánět dásní (gingivitis) .
Dáseň je červeno fialově zbarvená, krvácí na dotyk nebo při styku s jídlem, je oteklá a nemá dolíčkování. Chronický zánět většinou nebolí a pacient mnohdy neví, že je nemocen. Někdy přechází tento chronický zánět v akutní zánět dásně.Vzniká prudká bolest s krvácením z dásní. Často zánět odezní během několika dní a přechází opět do chronického, nebolestivého stavu a tak postupně dlouhodobým působením infekce z plaku vzniká hluboký zánět parodontu (parodontitida, parodontóza).
Mimo nemoci dásní dochází k postižení a destrukci závěsných vazů a kostěného lůžka. Zuby se sklání, kývají a putují. Přidává se zápach z úst, který může být u pokročilého stavu onemocnění parodontu velice úporný. Viklavost se stupňuje a končí ztrátou zubů. U pokročilé parodontitidy se v parodontu rozmnožují patogenní mikrobi, které jej rychle dokáží ničit a mohou způsobit tzv. agresivní parodontosu. Není tak častá jako chronická forma, ale velmi agresivní, s rychlou ztrátou parodontu, zejména kostního výběžku. Pokud nedojde ke včasné léčbě onemocnění, končí ztrátou zubů.
Pacienti přicházejí na naše pracoviště nebo jsou doporučeni k léčbě svými ošetřujícími lékaři a jsou velice pečlivě vyšetřeni. Zajímá nás nejen stav chrupu, ústní dutiny, hlavy a krku, ale i celkový zdravotní stav, jaké užívají léky, zda-li se již léčili na onemocnění parodontu, atd. Sledujeme některá rizika pro častější výskyt zánětu parodontu.
Některá celková onemocnění, užívání některých léků a nadměrné kouření mají velký význam pro rozvoj onemocnění parodontu. Dalším rizikem je přetížení zubů u defektního chrupu a u ortodontických anomálií. Postavení zubů a čelistí u ortodontických anomálií, nevhodně zhotovené výplně, korunky, můstky a protézy jsou příčinou hromadění plaku nebo v některých případech přímo dráždí a negativně ovlivňují parodont. Provádíme některá doplňující vyšetření (celkové rentgenové vyšetření chrupu pomocí digitálního snímku obou čelistí – RVG ortopantomogram, laboratorní vyšetření, např. DNA mikrobiální test na mikroby způsobující agresivní parodontosu). Po vyšetření stanovujeme léčebný plán. Většinou se začíná tím nejdůležitějším, léčbou příčiny onemocnění, což je plak. Na pracovišti naší hygienistky je pacient instruován o dentální a ústní hygieně, provádí se odstranění zubního kamene. Parodontolog upravuje převislé zubní výplně, korunky, ale někdy je potřeba zhotovit nové. Stav se opět pečlivě hodnotí, provádí se různé testy a stanovuje se další plán. Dalším krokem v léčbě parodontózy je ošetření kořene zubů (tzv.scaling), kdy se odstraňuje zubní kámen a infikovaný povrch kořene zubu.
Při pokročilém onemocnění parodontu je někdy nutno provádět i jiné výkony. Např. extrakce zubů, které nelze zachránit nebo které ohrožují své sousedy. Provádí se dlahování oslabených zubů, zhotovení provizorních můstků nebo snímacích protéz. Dalšími výkony jsou např. parodontální chirurgické zákroky na odstranění parodontálních kapes(„chobotů“), což je defekt parodontu podél zubu, který postihuje dáseň, závěsný aparát, kosní výběžek lůžka. V některých případech je možno defekty tkání nahradit umělou nebo vlastní kostí, či slizničním štěpem. Po skončení léčby se provádí často estetická chirurgie a definitivní speciální parodontologická protetika.
Pacient navštěvuje dlouhodobě naši hygienistku na tzv. recallech a navštěvuje i parodontologa pro pečlivé hodnocení stavu, protože při nedostatečné hygieně se může infekce vrátit a způsobit další ztráty parodontu. U každého pacienta je léčebný plán přísně individuální, někdo u počínající parodontosy léčbu končí na úrovni hygieny a u někoho je vhodné pokračovat dále.
Co je třeba říci závěrem? Někteří pacienti se brání léčbě parodontu. Nic je netrápí. Chronická parodontosa nebolí, bolí až její komplikace (hnisavé abscesy, akutní záněty dásně a parodontu, fraktury oslabených zubů…atd.). Je vhodné začít léčbu onemocnění dásní včas. Když se zuby začnou viklat, sklánět, putovat a vypadávat, je léčba složitá a dlouhodobá. Náhrada chybějících kostních tkání, dásní a chybějících zubů je většinou finančně náročná.